Ochrana oznamovatelů a dalších osob

V roce 2019 byla na úrovni Evropské unie přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen „Směrnice“). V této souvislosti byly na národní úrovni přijaty zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „zákon“) a zákon č. 172/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ochraně oznamovatelů, transponující Směrnici do českého právního řádu.

Oznamovatelem ve smyslu Směrnice je fyzická osoba, která podá oznámení o možném protiprávním jednání spadajícím do jedné z vymezených kategorií (viz níže), k němuž došlo nebo má dojít u osoby, pro niž oznamovatel, byť zprostředkovaně, vykonával nebo vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nebo u osoby, se kterou oznamovatel byl nebo je v kontaktu v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti.

Aby byla oznamovateli přiznána ochrana dle zákona, musí se v oznámení ztotožnit (§ 2 odst. 2 zákona) zároveň je podat jedním ze stanovených způsobů, a to prostřednictvím tzv. Vnitřního oznamovacího systému (dále jen „VOS“) u povinného subjektu, tzv. Externího oznamovacího systému (dále jen „EOS“) – tedy Ministerstvu spravedlnosti nebo uveřejněním, případně přímo příslušným orgánům veřejné moci (např. policejní orgán, státní zástupce, orgán správního trestání).

Souvislost s prací nebo jinou obdobnou činností

Zákon po vzoru Směrnice poskytuje ochranu všem kategoriím „pracovníků“, včetně osob samostatně výdělečně činných, dobrovolníků, stážistů, uchazečů o zaměstnání a dalších osob, které se pohybují v pracovním prostředí konkrétního povinného subjektu. Zákon proto chrání oznamovatele vykonávající široké spektrum pracovních činností (práce nebo jiné obdobné činnosti) tak, aby byly zahrnuty všechny osoby, které jsou v různých stádiích pracovního procesu možným deliktům nejblíže.

Prací nebo jinou obdobnou činností se dle zákona rozumí

1. závislá práce vykonávaná v základním pracovněprávním vztahu,
2. služba,
3. samostatná výdělečná činnost,
4. výkon práv spojených s účastí v právnické osobě,
5. výkon funkce člena orgánu právnické osoby,
6. plnění úkolů v rámci činnosti právnické osoby, v jejím zájmu, jejím jménem nebo na její účet,
7. správa svěřenského fondu,
8. dobrovolnická činnost,
9. odborná praxe, stáž, nebo
10. výkon práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, jejímž předmětem je poskytování dodávek, služeb, stavebních prací nebo jiného obdobného plnění.

Hlavním cílem ochrany oznamovatelů je umožnit odhalovat protiprávní jednání odehrávající se na pracovišti nebo při výkonu pracovní (či jiné obdobné) činnosti, o kterých zaměstnanci a osoby v podobném postavení za normálních okolností zaměstnavatele nebo příslušné státní orgány neinformují, a to zejména ze strachu ze ztráty zaměstnání či jiného postihu.

Oznamovatelé mají nárok na ochranu podle zákona o ochraně oznamovatelů pokud:

1. nepodali vědomě nepravdivé oznámení; a
2. podali v souladu se zákonem oznámení buď prostřednictvím VOS, EOS, nebo učinili uveřejnění, případně oznámení podali přímo jinému příslušnému orgánu veřejné moci.

Oznamovatelé oznamující či uveřejňující informace v souladu se zákonem nenesou za podané oznámení žádnou odpovědnost. To samé platí o získávání informací a přístup k nim, ledaže by takové jednání zakládalo trestný čin.

Oblasti, kterých se musí oznamované protiprávní jednání týkat, jsou:

1. má znaky jakéhokoliv trestného činu,
2. má znaky přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč,
3. porušuje zákon o ochraně oznamovatelů, nebo
4. porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie v oblasti

1. finančních služeb, povinného auditu a jiných ověřovacích služeb, finančních produktů a finančních trhů,
2. daně z příjmů právnických osob,
3. předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
4. ochrany spotřebitele,
5. souladu s požadavky na výrobky včetně jejich bezpečnosti,
6. bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích,
7. ochrany životního prostředí,
8. bezpečnosti potravin a krmiv a ochrany zvířat a jejich zdraví,
9. radiační ochrany a jaderné bezpečnosti,
10. hospodářské soutěže, veřejných dražeb a zadávání veřejných zakázek,
11. ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, života a zdraví,
12. ochrany osobních údajů, soukromí a bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů,
13. ochrany finančních zájmů Evropské unie, nebo
14. fungování vnitřního trhu včetně ochrany hospodářské soutěže a státní podpory podle práva Evropské unie.

Za hlavní ochranné opatření lze považovat zákaz uplatnění odvetného opatření vůči oznamovateli a dalším chráněným fyzickým i právnickým osobám (např. kolegům, pomocníkům oznamovatele, osobám oznamovateli blízkým, právnickým osobám, jejichž společníkem je oznamovatel atd.) a zákaz umožnit uplatnění odvetného opatření, který dopadá na povinné subjekty.

V případě porušení zákazu uplatnění odvetných opatření se oznamovatel bude moci vůči původci odvetného opatření domáhat náhrady škody a nemajetkové újmy.

Odvetným opatřením se rozumí „jednání nebo jeho opomenutí v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností oznamovatele, které bylo vyvoláno učiněním oznámení a které oznamovateli nebo osobě podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) zákona může způsobit újmu“.

Takovým odvetným opatřením může být dle zákona o ochraně oznamovatelů zejména:

1. rozvázání pracovního poměru nebo neprodloužení pracovního poměru na dobu určitou,
2. zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti,
3. odvolání z místa vedoucího zaměstnance nebo ze služebního místa představeného,
4. uložení kárného opatření nebo kázeňského trestu,
5. snížení mzdy, platu nebo odměny nebo nepřiznání osobního příplatku,
6. přeložení nebo převedení na jinou práci nebo na jiné služební místo,
7. služební hodnocení nebo pracovní posudek,
8. neumožnění odborného rozvoje,
9. změna pracovní nebo služební doby,
10. vyžadování lékařského posudku nebo pracovnělékařské prohlídky,
11. výpověď nebo odstoupení od smlouvy, nebo
12. zásah do práva na ochranu osobnosti.

Zároveň je potřeba, aby povinný subjekt, resp. příslušná osoba zachovávaly důvěrnost, a to jak ohledně totožnosti oznamovatele a případně dalších dotčených osob, tak i ohledně dalších důvěrných informací uvedených v oznámení. 

Ochrany před odvetnými opatřeními se nelze vzdát ani je nelze omezit žádnou dohodou či podmínkami pracovního poměru či obdobného pracovního vztahu. 

Ochrana oznamovatele před postihem

Za zachování limitů uvedených výše je oznamovatel a další chráněné osoby podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) zákona taktéž chráněni před postihem za protiprávní jednání, kterého se dopustili i v souvislosti se zjišťováním informací potřebných pro oznámení, s výjimkou případů, kdy je takovým jednáním spáchán trestný čin, nebo i samotným oznámením, pokud měli oprávněný důvod se domnívat, že oznámení bylo nezbytné pro odhalení možného protiprávního jednání.

Práva na ochranu před odvetnými opatřeními se nelze vzdát ani je nelze omezit.

Příslušná osoba pověřená k přijímání a prošetření oznámení:

JUDr. Martin Vrba, interní auditor

Možnosti podání oznámení prostřednictvím VOS Rehabilitačního ústavu Kladruby, a to:

• písemně na adresu RÚ Kladruby, JUDr. Martin Vrba, Kladruby 30, 257 62 Kladruby u Vlašimi, na obálku prosím uveďte text: „Pouze k rukám příslušné osoby – NEOTEVÍRAT!!!“
• telefonicky: (+420) 317 881 235 (o telefonickém oznámení se pořizuje písemný záznam)
• e-mail: whistleblowing@rehabilitace.cz 
• osobně: po předchozí domluvě, telefonicky nebo e-mailem, je možné sjednat termín osobní schůzky v RÚ Kladruby č.d. 09/A

Oznamovatel může podat své oznámení též prostřednictvím EOS zřízeného Ministerstvem spravedlnosti.