Možnosti využití distanční terapie a telerehabilitace v ergoterapii u pacientů po získaném poškození mozku – pilotní studie

Autoři: Hoidekrová- K. 1 3;  Pětioký J. 1,4,5;  Rogalewicz V. 3;  Pavlů D. 2
Působiště autorů: Rehabilitační ústav Kladruby, Kladruby u Vlašimi 1;  Katedra fyzioterapie, Fakulta tělesné výchovy a sportu UK, Praha 2;  Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN Praze 3;  3. LF UK, Praha 4;  1. LF UK, Praha 5
Vyšlo v časopise: Rehabil. fyz. Lék., 28, 2021, No. 1, pp. 25-31.
Kategorie: Původní práce
doi: 10.48095/ccrhfl202125

Souhrn
Východisko: Studie se zaměřuje na pacienty, kteří byli propuštěni z lůžkové rehabilitační péče do domácího prostředí, ale v důsledku nedostupnosti či nemožnosti dopravy na ambulantní rehabilitaci nemají možnost navazující ergoterapie pro horní končetiny (HK). Situace je ještě více akcentovaná v oblasti ambulantní ergoterapie, která je minimálně dostupná ve všech regionech České republiky. Cíl: Cílem studie bylo zhodnotit aplikaci distanční terapie (DT) u pacientů se získaným poškozením mozku se zaměřením na terapii HK a ověřit, zda dojde k udržení či významnému zlepšení jemné motoriky paretické HK. Metody: Studie zahrnuje sedm pacientů v subakutním stadiu zařazených do distanční terapie v domácím prostředí (pět žen, průměrný věk 40 ± 15,66 let, čtyři s hemoragickou cévní mozkovou příhodou, tři levostranné hemiparézy, sedm dominantních pravých HK), kteří dokončili terapii pomocí senzoru Leap motion a softwaru Rehamza. Pacienti byli hodnoceni na začátku (T1) a po ukončení DT (T2) funkčními testy pro HK Motor Assessment Scale (MAS), testy koordinace a dexterity 9 Hole Peg Test (9HPT) a testem Box and Block (BBT), Motricity indexem (MI) pro svalovou sílu HK, modifikovanou Ashworthovou škálou (mAS) pro svalový tonus. Soběstačnost byla hodnocena indexem Barthelové (BI) a byla monitorována i změna kvality života první měsíc po propuštění z hospitalizace dotazníkem kvality života Short Form-36. Výsledky: Výsledky motorických testů ukazují, že došlo ke statisticky významnému zlepšení jemné motoriky, koordinace a motorického tempa dle 9HPT (p = 0,05) a ke statisticky významnému zlepšení funkce HK dle MAS (p = 0,05). V testu BBT bylo pozorováno klinické zlepšení v průměru o 4,28 kostek. U všech sedmi pacientů došlo ke zvýšení svalové síly ruky na plný počet (33 b.) dle MI. Adherence všech pacientů k distanční ergoterapii byla 100 %. Závěr: Výsledky studie ukazují, že pacienti s lehčím motorickým deficitem na HK po získaném poškození mozku mohou pozitivně profitovat z distanční ergoterapie.

Klíčová slova:
distanční terapie – ergoterapie – Leap motion senzor – telerehabilitace – cévní mozková příhoda – domácí prostředí – adherence pacienta

Celý text tohoto článku je dostupný jen přihlášeným uživatelům